Chytrá města i obce začínají u strategie

Pojem smart city, tedy chytré město, představuje koncept strategického řízení měst, ale také obcí nebo regionů, při němž jsou využívány moderní technologie pro zvyšování kvality života ve městě a následně k dosahování jejich hospodářských a sociálních cílů.

Ilustrační foto zdroj: obcevdatech.cz

 

Jednoduše řečeno: Kde se dobře žije, tam se lidé rádi hlásí k trvalému pobytu a tam se také dobře podniká, což je zdrojem příjmů města. Základem chytrého města nebo obce je strategie smart city, která dá jeho řízení řád a systém. Strategie se pak naplňuje konkrétními projekty, zejména tedy za podpory moderních technologií.

 

Rozdíl mezi chytrým městem a chytrou obcí

Úplně stejné principy jako u chytrých měst se uplatní u chytrého regionu nebo u chytré malé vesnice. Základní rozdíl mezi chytrým městem a chytrou obcí je především v typech problémů, které je třeba řešit. Například hlavním zdrojem znečištění ovzduší bývá  ve městech doprava, případně průmysl, na venkově jsou to téměř bez výjimky lokální topeniště. Bylo by tedy pošetilé za každou cenu implementovat do podmínek obcí řešení obvyklá pro velká měst a v obci, kde lidé pro kouř z komínů nedohlédnou z okna na protější střechu, je zbytečné mít senzory ovzduší.

V obcích se také pohybujeme v menším měřítku zdrojů – finančních i lidských. Malá obec si obvykle nemůže dovolit totéž co velké město a starosta nebo starostka bývají nezřídka na vše sami, přičemž volič je bedlivě sleduje hned za plotem. Není čas, vůle ani dost lidí na komise a pracovní skupiny, které tak často provázejí zavádění smart city.

 

Kvalita života a občanů: Co se tím myslí?

Město a veřejné služby obecně pomáhají lidem zajistit hlavně fyziologické potřeby, tedy mít kde bydlet, možnost se uživit a nerušeně dýchat a spát. Dále poskytují potřebu jistoty – tedy pocit bezpečí. A pak také zajišťuje společenské potřeby – tedy potřebu sounáležitosti v komunitě lidí tvořících město, obec či třeba zájmové sdružení. K nim může dopomoci smart koncept s moderními technologiemi, které zde nejsou jen velkými hračkami pro velké kluky, ale slouží efektivně a systematicky k naplňování těchto potřeb. Pochopitelně každé město nebo obec tlačí pata někde trochu jinde a ten, kdo to obvykle dá jasně najevo je volič svými preferencemi.

 

Tři pilíře infrastruktury smart city 

• oblast inteligentní mobility, systematické plánování městské mobility s vyvážeností dopravy individuální a hromadné, osobní a nákladní, motorové a nemotorové, v klidu a v pohybu a s využitím nízkoemisních pohonů tam, kde to dává smysl (např. účelně řešená hromadná doprava s pohodlnými dopravními prostředky a přátelským způsobem placení může být hodnotnou alternativou k individuální dopravě nebo redukci městského provozu napomáhají inteligentní parkovací systémy a dopravní telematika)
• oblast inteligentní energetiky a služeb, využití obnovitelných zdrojů nemusí být v našich podmínkách vždy efektivní, je potřeba dobře připravit projekt. Doplňkem obnovitelných zdrojů mohou být bateriové zásobníky, které aspoň částečně kompenzují její nestálost. Kogenerace může významně napomoci tam, kde je setrvalý odběr elektřiny a tepla – třeba právě v městských službách. Chytré odečty vody přispívají k úsporám, inteligentní veřejné osvětlení umožňuje svítit tolik a tam, kde je to právě potřeba a v požadovaném barevném spektru.
• oblast informačních a komunikačních technologií, slouží jako podpora chytré mobilitě a energetice a navíc propojují město s jeho občany, ať už formou e-governmentu nebo třeba on-line obousměrnou komunikací vedení města s občany. Sblížení občana s městem významně napomáhají otevřená data.

 

Modro-zelená infrastruktura nesmí být pozadu

Ulevuje městům jako tepelným ostrovům, je nezbytná pro vyváženost přírody ve městě či v obci a v jeho okolí, podmiňuje ostatní oblasti chytrého města – např. zelená stromořadí na cestách pro pěší a pro cyklisty. Městskou zeleň i vodu je třeba si ohlídat v územním plánu a pamatovat na ni dostatečně  v městském parteru u nově vznikajících nebo rekonstruovaných obytných a obchodních čtvrtí.

foto zdroj: Wikimedia Commons, Alisha Goldstein, EPA

 

Problematika suburbanizace

Obce kolem velkých měst a vedení krajů by také neměly opomíjet současný trend suburbanizace, kdy jsou obchodní, průmyslové a obytné části přesouvány z center měst na jejich okraje, aby se tam mohly dále rozrůstat. Tento proces má řadu negativních vlivů na životní prostředí v dané oblasti. Je potřeba ho řešit komplexně, s vyvážeností pohledu ekologa, urbanisty a ekonoma.

 

Jak vzniká chytré město a chytrá obec

Základem je strategický dokument smart city, který dá řízení chytrého města nebo obce řád a systém. Takový dokument obvykle nevzniká na zelené louce, ale navazuje na již zpracované a fungující strategické dokumenty města či obce – jinak bychom tu měli různé mimoběžné strategie, které by v lepším případě byly k ničemu, v horším by vnášely zmatky. Východiskem je analýza stavu, v němž jsme teď. V základním schématu smart city řešíme způsob řízení města či obce, zdraví jeho financí, obyvatelstvo, zaměstnanost, pracovní příležitosti a podnikatelské aktivity, také komunitní život a spolupráci mezi městy a obcemi. Výsledkem jsou výzvy pro strategii – tedy vymezení problémů, které souvisí s lidmi a jejich každodenním životem v obci. Stejně naložíme i s třemi pilíři infrastruktury infrastruktury smart city a s modro-zelenou infrastrukturou. Sledujeme přitom zejména ty výzvy, na které lze reagovat pomocí moderních technologií. Strategická analýza obvykle vyústí ve SWOT analýzu, tj. analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb.

 

Výzvy a strategické cíle pro smart city

Z výzev pro smart city, tedy vymezených problémů, vyplynou strategické cíle. Cíle musí být jasně definované, smysluplné, realistické, měřitelné a termínované. Zároveň musí být jasné kdo a jaký vliv má na dosažení těchto cílů. Každý z nich je třeba vymezit z pohledu obsahu a účelu, termínu přípravy a realizace, zamýšleného způsobu realizace, prostředků dosažení a projektových rizik, výsledných přínosů a způsobu hodnocení. Konkrétním prostředkem k dosažení strategických cílů jsou implementační projekty. 

 

Bez konkrétní odpovědnosti není realizace

Nakonec jednotlivé kroky a úkoly seřadíme do akčního plánu – chcete-li, harmonogram, kde jim přiřadíme konkrétní odpovědnosti a vymezíme jejich vzájemnou provázanost. Na základě takové strategie pak můžeme realizovat konkrétní  projekty pro chytré město nebo obec s dobrým pocitem, že jsme na nic nezapomněli a nic neděláme navíc. Strategie smart city je přitom živým dokumentem, který je průběžně aktualizován.

 

Příkladem dobré praxe je město Prostějov, kde si vlastními silami zpracovali strategický plán, stanovili si cíle a horizonty, v nichž chtějí cíle dosáhnout a některé projekty již provádí. 

 

Text redakčně krácen.

Autor: Ing. Jakub Slavík, MBA, Consulting Services, smartcityvpraxi.cz

Zdroj: odborný časopis pro veřejnou správu Moderní obec